HLUBOKÁ NAD VLTAVOU    

Zámek a jeho podzemí

text

Jaroslav Hrouda 2004

 
   V posledním červencovém týdnu jsem se já společně se členy brněnské speleospolečnosti Agartha rozhodl, že uděláme zase nějakou výpravu do podzemí. Podzemní absťák se začal projevovat už na nás všech. Zvolili jsme lokalitu jižních čech. Lákalo nás podzemí kláštera Vyšší Brod, Zlatá Koruna, zámku v Týně nad Vltavou a jako poslední zámku v Hluboké nad Vltavou. Do Týna jsme se už pro nedostatek času nedostali a podzemí obou klášterů nic moc, ale o tom jinde. Zato Hluboká nás velmi mile překvapila, ač jsme si zprvu jeli jen prohlédnout spodní patro sklepů, tesaných ve skále. O existenci nějakých chodeb jsme neměli ani tušení, jen malá zmínka o jedné chodbě se objevovala v historických pramenech.

   Zámek Hluboká je původní královský hrad ze 13. století, v 15. a 16. století přebudován renesančně na zámek. Měl předsunutou baštu s vlastní kuchyní na nejvyšším místě kopce spojenou s hradem podzemní chodbou. Bašta je však dnes již zcela zaniklá. S největší pravděpodobností stojí na jejím místě vodárenská věž hradního vodovodu, tzv. trkače (od „trkacího ventilu“), který tam byl zbudován v 19. století. Dopravoval vodu z Vltavy do věže a odtud pak samospádem do hradu. A v tom nás to „trklo“. Nemohli být k vodovodu využity staré chodby hradu?

            Správce zámku nás předal pracovníkovi místní údržby a ten nás nejprve zavedl do nejspodnějších sklepů západního křídla. Z chodby v suterénu se sejde asi po 20 schodech strmě dolů a dostaneme se do čtvercové místnosti velikosti asi 3x3 metry a výšky asi 2,5 metru. Nalevo i napravo je vstup do zhruba stejně velkých místností. Vše je tesané ve skále, místy se vyskytují malé syntry. Nikde však není stopa po nějakém pokračování. 

Vycházíme tedy ven ze zámku a dáváme se vpravo od vchodu, procházíme mezi zámkem a skleníkem a obcházíme zámek od severu k jihu. Tam dojdeme k točitému schodišti a sejdeme na nižší úroveň zámezké zahrady. Tam nám pracovník údržby ukazuje jeden poklop, na plánu označen jako VSTUP 1 a zároveň jej odemyká. Zde je nějaká odvodňovací štola říká, tak se tam podívejte, ale není to nijak dlouhé. Vlezeme tedy asi 5-6 metrů úzkým štolovým komínem dolů a pracovník za námi zavírá poklop. Naštěstí jej nezamyká. Podzemní chodby budu nyní popisovat dle plánu, který jsme vyhotovili, ale upozorňuji předem, že je to jen první nástřel a plán se dle dalších průzkumů, které budou brzy následovat bude rapidně měnit.

            Ocitáme se v chodbě, která je klenutá, z cihel, výšky asi 160 cm a šíře asi 100 cm. Vydáváme se severozápadním směrem, chodbou označenou I.a. Po ujití asi 30 metrů se dostáváme na křižovatku. Vlevo se táhne chodba o něco užší a i malinko nižší, označená jako I.c, přímo proti pokračuje chodba I.a, avšak klesá dolů a je zúžena průlezným závalem označeným jako Z1, vpravo vede chodba asi 5 metrů a končí. Asi jeden metr před jejím ukončením po levé straně se však nachází úzký průlez, kterým se dostaneme do krásného sloupového sklepa. Je dlouhý asi 20-22 metrů, široký asi 6 metrů a výšky kolem 2 metrů. Jeho středem se táhne 7 sloupů a klenby mezi nimi jsou zaklenuty do kříže. Po pravé straně sklepa, na jeho šikmé stěně se nachází malá, železná vrátka, která nemají ze strany sklepa kliku ani zámek. Tudíž se musejí otevírat jen z druhé strany. Kam tedy vedou se nám nepodařilo zjistit. V zadní části sklepa od průlezu vlevo se nachází zazděné ústí nějaké chodby. Směřuje pod zámek, ale zatím se nepodařilo do ní vniknout.

            Vracíme se tedy ze sklepa zpět na křižovatku. Viktor s Markem prolézají zával a lákají nás za nimi. My však odmítáme a tak jen nahlédnou do chodby označené III.b, nejprve vpravo, tam se chodba ostře točí doleva a po několika metrech končí jakousi šachtou vedoucí vzhůru a zakončenou betonovým překladem. Potom ještě nahlédnou vlevo, tam chodba označená jako III.b mizí někde v dáli, vracejí se k závalu a prolézají zpět k nám na křižovatku.

            A tam se dáváme chodbou označenou jako I.c směřující jižním směrem. Asi po 40 metrech se dostáváme na páteřní chodbu označenou jako I. Směrem vlevo se chodba mírně stáčí oblokem doprava a prudce sestupuje dolů ven ze zámku. Po cestě míjí odbočku po levé straně, vedoucí ke vstupu V1. Přímo nad námi se nachází další poklop označený jako V2. Tam se tedy dáváme chodbou vpravo a mírně stoupáme vzhůru. Po nějakých 15 metrech míjíme odbočku vpravo označenou jako I.b, jen posvítíme a jdeme dále. Po dalších 15 metrech míjíme další poklop označený jako V3. Po dalších 15 metrech přicházíme na křižovatku, kde se kříží chodba I. s chodbou II.a, která je však již o jednu úroveň níže. Přeskakujeme a jdeme stále rovně chodbou I. Po cestě mineme další poklop V4 a další křižovatku chodeb, také o úroveň níže. Jsou to chodby IV.a, IV.b, stále se držíme rovného směru, míjíme další křižovatku chodeb s nižší úrovní, V.a, V.b, míjíme další poklop V6. Chodba začíná strmě stoupat vzhůru, drápeme se jak to jen jde a chvílemi to jde opravdu ztuha. Je zapotřebí opravdu dobrá fyzická kondice. Chodba se vyrovnává a docházíme k odbočce lomící se strmě vpravo. Dáváme se jí, ale asi po 30 metrech nás čeká zával. Vracíme se tedy zpět a pokračujeme původní chodbou, míjíme poklop V7 a po pár metrech i V8. Po dalších několika metrech vylézáme ve vodárenské věži. Na jejím místě prý stála původní předsunutá bašta s vlastní kuchyní, spojená s hradem podzemní chodbou. Vodárenská věž tam byla postavena až v 19. století a chodba byla využita k vedení vody pro zámecký vodovod – trkač. Dáváme pauzu a pomalu sestupujeme kopcem dolů. Zastavujeme u poklopu V4 a opět vstupujeme.

            Já se dávám z chodby I. do nižší úrovně chodbou IV.a směrem dolů, Viktor s Markem z chodby I. do nižší úrovně chodbou IV.b směrem pod zámek a Michal vstupuje z chodby I. do nižší úrovně chodby II.a. Já se po chvíly vracím, protože se mi nechce šplhat ten sešup zpátky nahoru a čekám na křižovatce u poklopu, až se vrátí brňáci. Ty se dali chodbou IV.b a až k poklopu V5 se dalo jít. Pak na kolena. Za poklopem se chodba větví. Levá chodba označená jako IV.c vede až pod skleník, kde končí úzkým kanálkem neprůlezného profilu, pravá chodba označená jako IV.d míří pod zámecké nádvoří, po 10 metrech se ještě větví na malé odbočky končící kanálky neprůlezného profilu. Michal se dává chodbou II.a nejprve směrem pod zámek. Po 30 metrech se dostává na křižovatku,vlevo vede chodba II.b, ta po nějakých 12 metrech končí kanálkem neprůlezného profilu. Vpravo vede chodba II.c, po 10 metrech je v podlaze čtvercový otvor velikosti asi 25x25 cm a skrze něj je vidět zase nějaká chodba. Pokračuje dále, avšak po dalších 10 metrech chodba končí kanálkem neprůlezného profilu. Vrací se tedy zpět na křižovatku s chodbou I. a pokračuje chodbou II.a na druhou stranu. Ta však asi po 1 metru ihned zaúsťuje do ještě nižší úrovně, do chodby III.a, III.b, ven z hradu se Michalovi nechtělo, a tak se dal do chodby III.b směrem pod zámek. Ušel nějakých 25 metrů a najednou kouká a ve stropě čtvercový otvor, kterým kouká do chodby II.c. Tak je to tedy. Pokračuje sveřepě dále a po dalších 25 metrech míjí odbočku vpravo. Ta je bohužel po asi 10 metrech ukončena závalem. Pokračuje tedy stále chodbou III.b a po nějakých 20 metrech dochází na křižovatku, kde jsme se rozhlíželi hned na začátku, tedy u sklepa v chodbě za průlezným závalem Z1. Vrací se tedy zpět k poklopu V4 a vylézá ven. Tam už všicni čekají. Máme připraven papír a tužku a dáváme dohromady plán chodeb. Chodby I., III.a, IV.a, V.a vedou zcela evidentně mimo zámecký areál, končí dole u řeky, nebo pod kopcem. V nouzi tedy mohli být použity k úniku z objektu. A teď tedy plán předkládáme Vám všem k nahlédnutí. Musím přiznat, že takhle velký labyrint podzemních chodeb jsem ještě pod žádným hradem, či zámkem neviděl, stálo to opravdu za prohlédnutí a je jasné, že průzkum a mapování bude v nejbližší době pokračovat. To je pro tentokrát vše.

S pozdravem Jaroslav Hrouda, Blancman

   

Speleo klub Kladno 2004