STRAHOV

   Podzemní Strahovského kláštera.

Text Pavel Přibyl Fotografie Honza Hrbatík   repase stránky z roku 2003

   Po dohodě vedení Speleo klubu Kladno s představiteli kláštera na Strahově proběhla první seznamovací akce v rozsáhlém a členitém podzemí. Jeho vzhled máte možnost posoudit na výtečných fotografiích Honzy Hrbatíka v naší galerii. Touto výpravou naše spolupráce v areálu zdaleka nekončí. Připravují se brigády na asanaci podzemí a detailního zmapování všech prostor. 

 

 V.Vojíř  

O existenci podzemních prostor pod Klášterem premonstrátů na Strahově se v kruzích zájemců o podzemí Prahy mnohé ví. V roce 1980 na podnět Památníku národního písemnictví, v souvislosti s propadem svahu před vinárnou 'Oživlé dřevo" probíhal průzkum podzemních prostor v areálu kláštera (J.Hromas, P.Nosek), prováděný Českou speleologickou společností (ZO 1-07 a 1-04). V následujících letech sem rozšířil průzkumnou činnost Speleologický klub Praha (ZO ČSS 1-06) v rámci průzkumného úkolu celé oblasti Petřína. Činnost však byla zaměřena na dokumentaci vodovodních jímacích štol, zřízení měrných míst a sledování vydatností pramenů a jejich chemismu.

  Při té příležitosti jsme se rovněž obeznámili s ostatními podzemními prostorami kláštera. Při průzkumu v r.1980 byly prováděny sondážní práce v Opatské zahradě. Jednou sondou, založenou v místě propadu před 'Oživlým dřevem', se podařilo členům ZO ČSS 1-04 a 1-07 vniknout do Staré odpadní štoly v úseku od propadu k vlastní budově. Hlavní odpadní štolu měla zastihnout hluboká sonda při základovém zdivu v místě určeném dle interpretace plánu a popisu od Kolbeho (1781 ). Sonda však neodkryla žádnou prostoru a byla zastavena, když jak jsme později zjistili, minula Hlavní odpadní štolu přibližně o 2 metry.

  V zimě roku 1991 se problému podzemí Kláštera premonstrátů na Strahově ujala firma NAUTILUS. Z průniku zdivem z bývalého 'Oživlého dřeva" do šachetního komínu v obvodovém plášti budovy, bylo sestoupeno do Hlavni odpadni štoly. Štola směrem pod klášter v hloubce cca 7 metrů pod úrovní terénu končí po několika metrech závalem. Na druhou stranu strmě klesá k "vyhlídkové cestě", kde bylo proniknuto na povrch. Další činnost byla zaměřena na vyčištění štol (I., II., III.) a zlepšení odtokových poměrů. Poté následovalo vyčerpání vody z trvale zatopeného Mléčného sklepa, jeho oprava včetně vyhloubení 7,5 m hluboké šachtice pro komín od krbu, zřízeného uvnitř.

Další akce znamenala provést odvětrání štoly pod bývalou Lohelovskou prelaturou průrazem 2,45 m do šachtice, vyhloubené u vnější zdi prelatury, ze zahrady. S využitím virgule a Kolbeho plánu bylo stanoveno místo k vniknutí do Hlavní odpadní štoly v Konventní zahradě. Štola byla otevřena a bude vyklízena tak, aby se stala průchozí v celém průběhu pod klášterem. Tyto práce jsou nutné pro snížení vlhkosti základového zdiva. neboť ve štole dochází k hromadění vody, narušující základy objektu.

  V průběhu roku 1991 se stala nájemcem nejzajímavějších podzemních prostor kláštera jedna italská firma, která změnila Vinný sklep Peklo a Letní sklep na supermoderní podzemní restauraci s diskotékou. Kdo se chce v tomto podzemí rozšoupnout s partnerkou tak se mu to za pět i více tisíc zajisté podaří ( k dispozici jsou i krajové speciality, třeba bramboračka á 100,- ). Personál je vlídný a i to dvacetikorunové kafe vám uvaří. Možná brzo budou toulky podzemní Prahou jenom snobskou záležitostí. Je to už druhé finančně náročné podzemí na Petřínském vrchu ( do Schustovy štoly se přeci chodí přes kuchyň restaurace na Nebozízku).

  Jak vypadá současná situace v areálu kláštera je patrno z připojené mapky. Zde vidíte dva velké sklepy (Mléčný sklep, dnes společenská prostora kláštera; Vinný sklep 'Peklo' a Letní sklep, které jsou již po řadu let spojeny v jeden podzemní objekt - dnes Italy provozovanou restauraci 'Peklo'). Dále to jsou staré jímací vodovodní štoly. Jako č. I. Lohelovská štola, členitá a důsledně vyražená po zvodnělém pásmu báze pískovců. Dosahuje délku 103 metrů. Zasahuje až 0,5 m do podložních jílovců. Číslem II. je označena Grotová štola, dlouhá 32 metrů. A nejdelší, č. III. - štola Velká zahradní je dlouhá 365 metrů. Prameny z těchto štol poskytují cca 3 litry za vteřinu. Voda i dnes je z části využívána na kropení v zahradě kláštera.

  Ostatní štoly a drenáže jsou pro kanalizační účely. Jednak to jsou ty, které vyhotovila r.1906 firma Potůček a zaústila do městské kanalizace. A jednak staré odpadní štoly. Ty větší jsou dvě. Je to Stará odpadní štola na východní straně kláštera a Hlavní odpadní štola, vedoucí od původní Lohelovské prelatury, přes Konventní zahradu pod Letní refektář a pod klášterem dále až pod východní okraj budov do Opatské zahrady, kde klesá ve svahu k současné "vyhlídkové cestě'. V místě této cesty se dříve spojovala se Starou odpadní štolou. Dnes je průchozí úsek z Lohelovské prelatury do Konventní zahrady. Dále část byla zničena a štola je dochována od místa vniknutí pod objekt u Letního refektáře až po odkrytou část na východě. Průchodu brání nánosy a zával. Po vyčištění bude jistě průchozí.

Se souhlasem V. Vojíře      Speleo klub Kladno 2003


Sestup do podzemí odvodňovací štoly vedoucí směrem na Malou Stranu.

 FOTOGALERIE

 

V odvodňovací štole.