TÝN NAD VLTAVOU

Týn nad Vltavou - hradní sklepy

text

Vrána fotografie a plánek Michal Kořán

Na podzim roku 2004 uskutečnil Speleo klub Kladno s  CMA – společností pro výzkum historického podzemí dvoudenní expedici do lokalit v Jižních Čechách. Zatímco první den jsme společně mapovali rozsáhlé podzemí hradu Hluboká, druhý den jsme se přesunuli do Týna nad Vltavou a po společné prohlídce zámeckého podzemí jsme se rozdělili na dvě skupiny. CMA měřila a mapovala historické ražené chodby týnského zámku. My jsme se mezitím přesunuli s Aghartou na nedaleké místo bývalého hradu. Sem nás pozvali zástupci divadelní společnosti Vltavan s žádostí o provedení průzkumu zdejšího podzemí, které je v ústním podání opředeno pověstmi o své velikosti. Přes naši skeptičnost, zvláště po procházce v místech, kde hrad dříve stával, jsme nakonec byli velmi překvapeni

Pro vstup jsme použili provazový žebřík.

   Obecně je známo, že město Týn nad Vltavou je jedno z nejstarších měst jihočeského regionu. Zdejší opevněný dvorec byl postaven již v 11. století. To dalo městu i název,  „tejn“ označovalo opevněné místo. Jeho význam je doložen i v písemné zprávě z roku 1229, kde se mj. hovoří o jediném dřevěném mostě mezi Prahou a Českými Budějovicemi.

   Vzestup města přišel ve druhé polovině 13. století. Biskup Tobiáš z Bechyně dal po roce 1250 postavit kostel sv. Jakuba (na dnešním náměstí v centru), kolem vystavěl měšťanské domy a přebudoval tehdy již dřevenou tvrz, umístěnou na vysokém skalním ostrohu, na kamenný gotický hrad. Pravděpodobně šlo o patrový bezvěžový objekt sloužící pro obranu města a střežící obchodní cestu.

   Roku 1562 byla provedena rozsáhlá přestavba hradu do renesančního slohu. Z tohoto období se zachoval kamenný most přes hradní příkop.

  Začátkem 17. století je hrad pronajat obci. Ta o něj nepečuje a hrad začíná chátrat. Behěm třicetileté války je částečně poničen a později rozebrán na stavbu zámku a přilehlých domů na náměstí.

   Dnes se na místě hradu nacházejí dva nezávislé, veřejnosti nepřístupné, sklepní systémy. Jeden se skládá ze dvou sklepů (viz plánek) a druhý spojuje 5 podobných místností, které byly po druhé světové válce přebudovány na protiletecký kryt.

   Sklepy z větší míry pocházejí z pozdější doby. Byly vybudovány rozšířením původních hradních sklepů až po zániku hradu pro potřeby sousedního vrchnostenského pivovaru. Ten sloužil do 30. let 20. století. Nejstarší zmínky o týnském pivovarnictví uvádějí v roce 1379 v Týně 6 pivovarů a 42 funkčních hostinců na 164 obytných domů! Podle některých zdrojů byly později sklepy využívány také jako řeznické sklady.

   Systém dvou barokních místností je dnes již přístupný pouze po laně nebo žebříku 6 m vysokou větrací šachtou z parku. Vchod je zabezpečen 1 cm silnou, pod listím ukrytou, ocelovou deskou. Přestože má každá z obou místností stejnou větrací šachtu, sloužící pro vhazování chladícího ledu, je šachta v jižní místnosti na povrchu trvale uzavřena betonovým poklopem a zalita asfaltem při budování parku. Stejným způsobem je zakryto i původní vstupní schodiště do sklepa. Obě místa se nám na povrchu podařilo lokalizovat. Nacházejí se přesně ve středu cestičky v parku.

   Po spuštění do severní místnosti se ocitáme v prostorném zachovalém sklepě s cihelnou valenou klenbou. Rozměry sálu jsme odkrokovali a měří zhruba 6 x 9 metru. Vysoké jsou odhadem čtyři metry. Podlahu sklepů tvoří udusaná hlína. Do druhé, stejně velké místnosti, vede široký dveřní otvor bez známek zárubní. Tato místnost není vyzděna cihlami a je celá postavená z kamene. A právě ta nese známky původných středověkých sklepů, které by mohly pocházet z doby gotického hradu a byly později rozšiřeny o druhou místnost. Z této staré části stoupá chodba k povrchu, ale ústí je překryto betonovými panely a zasypáno. Zde pravděpodobně bylo dřevěné schodiště a plocha, po které se v novodobém využití sklepa spouštěly sudy z pivovaru. Asi 2 metry pod původním výstupem na povrch se nachází chodba, která kolmo odbočuje ze schodiště směrem do středu původního nádvoří a pravděpodobně vedla do dalšího ze zde stojících domů. Chodba je vedena mělce pod povrchem. Strop je prorostlý kořeny vegetace a je asi po třech metrech neprůchozí závalem. Strop chodby je zde neporušený a domníváme se, že je chodba uměle zaházena při stavebních úpravach parku. Chodba směřuje do pomyslného středu hradu, směrem, kde jsou další sklepy, dnes přebudované na kryt CO. To svádí k myšlence, že prostory mohly být spojeny. V parku, který prošel několika úpravami tomu ale nic nenasvědčuje. Žádný propad ani jiný vstup do podzemí zde není. Na podrobný průzkum terénu by bylo potřeba georadar a provést výkopové sondy.

   Vracíme se do sklepních místností a pečlivě je prozkoumáváme. Na dvou místech nacházíme ve zdech známky prokopání. Zde se někdo v nedávné době snažil pátrat po případných dalších chodbách. Jedno místo je asi v polovině stěny jižní místnosti a za probouraným otvorem u paty zdi je krátká a velmi úzká plazivka. Je asi 1,5 metru dlouhá, ve skále kopaná, zakončená čelbou. V severněji položené místnosti je v čelní stěně pod větrací šachtou proražen podobný otvor. Také tady jde o 1 metr dlouhý pokus o prozkoumání terénu. Žádné další prostory ale kopané sondy neprokázaly. Pověsti o velkém systému chodeb jsme tímto vstupem do podzemí, v této části hradu, neprokázali. Popis dalšího systému, přebudovaného na kryt civilní obrany popisujeme v sekci věnované vojenskému podzemí.

 

Použitá literatura:

Speleo č. 12

Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV.

                                                                    

 

   

© 2005 montanya.org

Nejstarší část sklepa je kamenná.


Renesanční most z konce 16. století je posledním viditelným zbytkem hradu.

Do sklepů vedlo schodiště.

V těchto místech byl skluz do sklepů.

Tajemná chodba, za zával jsme se nedostali.

Nákres podzemí, pro zvětšení klikněte na obrázek