TÝN NAD VLTAVOU

Týn nad Vltavou - chodby pod zámkem

text

Vrána fotografie  Michal Kořán plánek laco Lahoda CMA

   Týn nad Vltavou je opředen pověstmi o rozsáhlém podzemí a dlouhých chodbách, spojující různé městské objekty. Pokus o ucelený průzkum týnského podzemí prováděl  již v 50. letech minulého století bývalý řídící učitel B. Karásek. Ve svých poznámkách měl uvedeno, jen ve městě, přes deset různě dlouhých podzemních chodeb a také zvěst o 3 kilometry dlouhé chodbě spojující týnský zámek se zámkem v Hněvkovicích. Na základě těchto zpráv kontaktoval Blancman místní Muzeum

Kamenné sklepy na konci chodeb.

    Město Týn nad Vltavou má bohatou historickou minulost. Je jedním z nejstarších měst v Jižních Čechách. Význam mělo díky solnici, která sloužila jako překladiště soli na staré solné stezce ze Solnohradu do Prahy. Původní budova se nacházela na pravém břehu řeky. Ta se ale nedochovala, místo ní dnes stojí na protějším levém břehu solnice nová, postavená v 16. století a svému účelu sloužila až do konce 19. století.

    Do Týna nad Vltavou jsme zavítali na podzim 2004 při společné expedici s brněnskou Aghartou a pražskou CMA. Městské muzeum, sídlící dnes v budobě zámku, nám zpřístupnilo vstup do sklepů, kde se podzemní chodby nacházejí. Nejdříve ale bylo nutné za pomoci místních hasičů, vyčerpat spodní vodou zatopené sklepení. To se s úspěchem podařilo a tak jsme mohli vstoupit do tajemného labyrintu dlouho nenavštíveného podzemí.

    Po ještě mokrých schodech sestupujeme do sklepa. Vlevo jsou dvě novodobé malé místnosti, které rovnou míjíme. Pár metrů za nimi je malá odbočka o patro níž. Pomalu jí klesáme až k hladině vody, která tady zůstala. Jsme ve výklenku pod schody ze kterého za závalem pokračuje chodba pod zámecké náměstí. Pravděpodobně je to chodba k zámecké kašně.

     Vracíme se ke schodišti a pokračujeme dál. Míjíme niku ve zdi. Připomíná nám starý hornický výklenek na kahan. O kus dál se nachází tři sklepní místnosti nevelkých rozměrů. Ty letmo prohlížíme a přicházíme ke starému a úzkému schodišti, které bylo v minulosti překryto kamennou deskou. Tudy se vstupuje do nižších pater. Zde se už ocitáme v historicky cenném podzemí. Jsme ve staré, skále sekané chodbě, široké asi 80 centimetrů a vysoké necelé dva metry. Je rovná a vede přímo do studny, jejíž hloubka od povrchu je asi 6 metrů. Jde tedy o přístup k vodě. Sestupujeme asi metr na dřevěnou podlážku, která studnu překrývá jako improvizovaný můstek. Měřením nacházíme dno studny asi půl metru pod námi. Je rovné a končí v pevném podloží. Proti nám je další chodba. Má stejný profil. Jistě jde o starou hornickou práci. Tvar a způsob ražení chodem nám připomíná chodby ve středověkých dolech.

    Asi po deseti metrech přicházíme na křižovatku. Zde se dá odbočit vlevo a vpravo.   Vybíráme si levou chodbu a pokračujeme v chůzi deseticentimetrovým bahnem, které zde všude pokrýbá počvu chodby.

     Po dalších patnácti metrech do leva mírně zatáčející chodby se dostáváme k odbočce vpravo. Je asi jen 1,5 metru dlouhá a ústí do další chodby, která je menší a po obou stranách neprůlezná.

    Vracíme se zpět do hlavní chodby. Patnáct metrů a jsme na křížovatce dvou chodeb. Dál už nemůžeme. Nahromaděné bahno je až do výše stropu. Svítíme si mezerou pod stropem. Chodby pokračují dál na obě strany. Smeřují pod náměstí směrem k řece. Bylo by ale nutné chodby vyčistit od bahna, aby se dalo pokračovat dál. Smysl těchto chodeb spatřujeme v odvodňění objektu.

    Vracíme se teď na křižovatku u studny a pokračujeme do druhé větve labyrintu. Po 5 metrech přichází další odbočka. Je opět zanesená bachnem až do výše stropu a nedá se jít dál. Pokračujeme tedy hlavní, do leva ubočující chodbou. Místy nám kape za krk voda, která zde ještě stéká ze stěn. Přícházíme do místa, kde chodba ostře ubočuje vpravo. Úhel je více jak 90 stupňů. Velmi zajímavé. Marně hledáme smysl změny směru chodby, ale jdeme dál. Pár metrů za rohem je nám už vše jasnější. Nad chodbou se prostor zvětšuje. Je zde přirozená kaverna. Při ražbě tuto tektonickou anomálii využili pro usnadnění ražby a chodbu vedli skrz ní. Vlevo je ve zdi nika pro kahan. Zřejmě v tomto místě pracovali delší dobu, že si dali tu práci vyrazit tento malý výklenek. Pár metrů za kavernou se chodba stáčí do původního směru. Ujdeme dalších 20 metrů a k našemu překvapení se dostáváme do starých sklepním místností. Jsou celé vytesané ve skále a jde o tři menší vzájemně navazující sklepy. Střední má po stranách ražené výklenky. Stropy jsou klenuty do oblouku. Na konci sklepů nacházíme již z cihel vyzděný ventilační komín a proti němu zasypaný vchod. Jde zřejmě o novodobější schodiště. Zde už se nedá určit, zda v místě schodiště chodba pokračovala nebo sklepní místnosti byly ukončením chodby. Mohly totiž sloužit jako lochy v době, kdy bylo potřeba se ukrývat v podzemí. Například v době 30. leté války, kdy bylo město nesčetněkrát vypáleno a ze dvou třetin pobořeno. Snad pátrání v archivu nám časem roušku tohoto tajemství poodhalí.

    Vracíme se blátíčkem na povrch. Chodby jsou krásné a ještě jednou si je celé procházíme. Nic jsme nepřehlédli. Systém jsme viděli celý. Je jasné, že chodby jsou zatopeny spodní vodou. Řešením odvodnění by bylo pročištění chodeb. Jestli to bude možné, ukáže další průzkum. Je možné, že poničení zadní části chodeb je trvalého rázu. Mohlo dojít k jejich přerušení při nějaké jiné stavbě, například budování silnice. Pak by musely být tyto místa asanovány jiným způsobem. Vyčištění a zpřístupnění historicky cenných chodeb by bylo pro město a muzeum jistě turistickým lákadlem.

    První prohlídka byla informativní. Po ní sestoupili Laco Lahoda a jeho CMA do podzemí ještě jednou a celý systém důkladně zmapovali a nafotografovali. Jelikož byly chodby velmi úzké pro naše tři skupiny, využili jsme přestávku při mapování a s Aghartou jsme se vydali na návštěvu hradních sklepů. Tuto část výpravy popisujeme na jiném místě.

 

                                               I chodby v druhé části podzemí mají stejný profil.

  

                 

Použitá literatura:

Speleo č. 8

Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV.

 

    

 

   

© 2005 montanya.org

Za pomoci hasičů byla ze sklepů vyčerpána voda.


Ve skále sekaná chodba vede ke studni.

 

 

Do studny vedou dvě chodby v různých úrovních.

První křižovatka v systému chodeb.

Chodby připomínají středověké doly.

Zajímavá kaverna nad chodbou.